Rojenie Perzeíd nad Kráľovou studňou

Pod týmto príznačným nadpisom sa skrýva malá expedícia známeho českého astrofotografa a popularizátora tmavého hviezdneho neba Petra Horálka za meteorickým rojom Perzeíd do najmladšieho parku tmavej oblohy na Slovensku. A my vám, s láskavým dovolením autora, jej priebeh v pôvodnom znení sprostredkúvame.

Pokud byste se toulali po krásách Slovenska a chtěli si výlet zpříjemnit opravdu pěknými pohledy do noční oblohy, rozhodně si udělejte zastávku za bezměsíčné a dobrým počasím přislíbené noci na Královej studni ve Velké Fatře. Ač se to může zdát nepravděpodobné – mít krásné výhledy k Mléčné dráze někde na půli cesty mezi světelným znečištěním produkující Banskou Bystricou a Martinem – budete se divit. Nevšednímu zážitku napomáhá i fakt, že se můžete ubytovat ve stejnojmenném hotelu, který uprostřed tohoto v roce 2015 oficiálně vyhlášeného parku tmavé oblohy na noc zcela zhasíná.

Perseidy 2016 a Park Tmavej Oblohy Veľká Fatra

Neboť letošní meteorický roj Perseidy měl mít poslední relativně dobré pozorovací podmínky až do roku 2018 (příští rok bude velmi rušit Měsíc ve fázi po úplňku), hledal jsem opět možnost k jeho pozorování někde v odlehlé a světelným znečištěním nerušené části střední Evropy. Navíc podle astronomických výpočtů se frekvence v době maxima roje okolo 12. srpna měla v našich zeměpisných šířkách vyšplhat na nadprůměrných 170 meteorů za hodinu, což už je opravdu lákadlo pod přírodně tmavé hvězdné nebe! Z tohoto důvodu jsem dal znovu přednost Slovensku před Českem – přeci jen v místní hornaté přírodě je o poznání více míst s tmavou hvězdnou oblohou. A protože vloni se pozorování nadmíru podařilo v Parku tmavej oblohy Poloniny na hraničním východě Slovenska, chtěl jsem zachovat tradici a navštívit další z těchto unikátních národních parků této líbezné země. Tentokrát velmi mladý, teprve před rokem a půl vyhlášený Park tmavej oblohy Veľká Fatra.

Bohužel, počasí mě zradilo, z pěti naplánovaných nocí okolo maxima Perseid se jasné nebe ukázalo jen v průběhu dvou, navíc ke konci pobytu už značně rušil v první polovině nocí ve výhledech svit Měsíce. Ovšem s obřím štěstím právě noc maxima 11./12. srpna ovládlo bezoblačné počasí. Samotné maximum roje bylo tak fantastické, že předčilo má očekávání: z celkového počtu 104 meteorů na snímku bylo 94 z nich zachyceno za tuto jedinou noc! Nejjasnější z meteorů přesáhly mnohonásobně minimální jasnost bolidů a dokázaly při výbuších nakrátko „oblesknout“ noční krajinu. Nejúžasnější byl roj 12. srpna časně ráno, zhruba mezi 1:30 až 2:30 letního středoevropského času, kdy většina meteorů převyšovala jas nejjasnějších hvězd na nebi. Prostě spektakulární zážitek hodný pobytu pod hvězdami nového slovenského parku tmavé oblohy. O to víc si toho vážím: Je obdivuhodné, že v našem nedalekém okolí jsou pořád ještě místa, která alespoň částečně mohou naprostému laikovi pochopit význam toho pověstného přírodního hvězdného ráje. A že stále existuje silná touha lidí takováto místa opatrovat ve světě škodlivého a expandujícího světelného znečištění!

Park tmavej oblohy Veľká Fatra je opravdu mladý. Byl vyhlášen teprve před rokem 12. června 2015 při příležitosti Mezinárodního roku světla. Stal se tak po Poloninách a Beskydské oblasti tmavé oblohy třetím parkem tohoto druhu na slovenském území. Jak již bylo zmíněno: To, co činí park unikátním, je horský hotel Králova studňa, který je svým režimem šetření elektrické energie naprosto perfektně přizpůsoben k maximálnímu zážitku pod hvězdným nebem.

Hotel Králova studňa a okolí

Hotel leží na jižním svahu pod vrcholem Královy studni (1384 m n.m.) už od roku 1927 (tehdy jako horská chata, později ještě několikrát přestavován) a přímo od něj je překrásný výhled zejména k jižnímu obzoru. Jen však asi 15 minut klidné chůze se po vyznačené stezce směrem vzhůru dostanete na hřeben, ze kterého je už překrásný výhled do všech stran. Nedaleko najdete pramen Bystrice, po kterém vrchol nese své jméno. Odsud se dá také po asi 3 kilometrech na východ dojít k vrcholu Krížna (1574 m n.m.), jednomu z nejvyšších vrcholů široko daleko, hostícím vysílač. Z tohoto kopce už je výhled do všech známých okolních pohoří Slovenska a Česka. Spatříte Nízké i Vysoké Tatry, Malou Fatru či na západě Beskydy a Karpaty.

Do hotelu se můžete dostat autem po přibližně 17km cestě od hlavního tahu mezi Martinem a Banskou Bystricou. Cesta na vrchol je ovšem poměrně náročná pro běžný osobní automobil, vyžaduje tak 40 minut trpělivého a opatrného řízení a v zimě mohou nastat ještě větší komplikace. Od toho je tu však personál hotelu, který vám ochotně pomůže, ať už s informacemi o stavu cesty či i s transferem, bude-li to nezbytně nutné.

To, co ovšem činí pohledy k nebi opravdu bezprostřední, je omezený režim elektrické energie v hotelu. Energii totiž poskytuje generátor, který pro hosty zajišťuje plynulou dodávku energie dopoledne mezi 10. a 12. hodinou a poté mezi 15. a 22. hodinou (jedině tehdy si můžete nabít baterie pro případné noční focení). Samozřejmě teplo a stravu dostanete i mimo tyto hodiny, neboť topení a vaření (a teplou vodu ve sprše) zajišťují jiné zdroje. A protože je hotel jediné místo se světelnou energií široko daleko, při pozorování oblohy po 22. hodině už vás opravdu nic rušit nebude.

Hned pod hotelem je velká plocha využitá jako volejbalové hřiště, kam se můžete v noci přesunout do spacáku a kochat se. A stejně tak právě zde můžete vytáhnout své dalekohledy. Ubytovat se jinak dá jak v pokojích hotelu, tak i ve svém stanu (ideálně v prostoru pod svahem za budovou hotelu, kde můžete dospat ve stínu v dopoledních hodinách a navíc jste relativně chráněni před občasným prudkým větrem z hor). Přes den pak lze trávit čas v příjemné kavárničce či restauraci v prvním patře, kde v době chodu generátoru dobijete baterie a/nebo se budete moci věnovat zpracování svých fotografií v laptopech. Jen internet si vezměte s sebou v mobilu.

Krásné nebe zejména u nadhlavníku

Kvalitu hvězdného nebe samozřejmě ovlivňuje počasí, zejména míra prachu ve vyšších vrstvách atmosféry (např. v létě písek ze Sahary). Ovšem nadmořská výška v kombinaci s vhodným prouděním zde zajišťují často vzduch čistý a světelné znečištění z relativně nedalekých velkých měst se zde tolik neprojevuje. Znát je to především u nadhlavníku, kde už bez nadsázky spatříte opravdu přírodně tmavé hvězdné nebe. Například výsostné struktury temných mlhovin v Mléčné dráze napříč Labutí a Orlem jsou patrné bez obtíží očima, s bohatým hvězdným pozadím. Stejně tak se dá vidět zodiakální světlo – velmi slabý svit prachu rozmístěného v rovině Sluneční soustavy – a to především ve výše položených souhvězdích zvířetníku. Právě tento svit je jedním ze směrodatných úkazů na obloze, které vypovídají o již opravdu kvalitních podmínkách k pozorování hvězdné oblohy. Lidé zvyklí na oblohu z měst nebo z nedalekých vesnic, kde spatří několik desítek či stovek hvězd, tu budou opravdu překvapeni.

Hvězdné nebe u obzoru je už znatelně ovlivněné světelným znečištěním vzdálených měst, ale právě díky tmavosti nebe nad hlavou si ho o to více budete vědomi. Můžete si tak v mžiku srovnat oblohu, která je ochuzena o hvězdy neúčelným svícením z měst, s tou, kterou nám odkázala příroda. Z tohoto důvodu zde také probíhají četná pozorování pro veřejnost, která zajišťují pracovníci slovenských lidových hvězdáren (např. Banskej Bystrice) a členové Slovenského zväzu astronómov. A stejně tak se zde konají pravidelné osvětové přednášky o astronomii a pochopitelně o světelném znečištění.

Jedna prosba všem: Pokud se rozhodnete na Královu Studňu vydat v noci, respektujte prosím fakt, že lidé zde pozorují či fotí hvězdné nebe. V momentě, kdy se autem dostanete až pod hotel, už vůbec nepoužívejte dálková světla!

Rojenie Perzeíd nad Kráľovou studňou. Autor: Petr Horálek

O fotografii

Snímek vznikl prakticky stejným způsobem jako vloni "Pršení Perseid nad Kolonckým sedlem". Velkým rozdílem je však fakt, že oproti loňsku jsem si díky vysoké aktivitě Perseid vystačil jen se dvěma nocemi, resp. 104 meteorů na snímku bylo zachyceno v průběhu 8 hodin čistého času snímání nebe, přičemž 94 meteorů bylo zachyceno jen za pouhých 5 hodin (!). Oproti loňskému snímku jsem zde využil stereoskopickou projekci a snímek zarovnal vůči obzoru, takže Mléčná dráha se "zkroutila" a dráhy meteorů pochopitelně také. Jako montáž pro nasnímání hvězdné mozaiky s krajinou, do které pak byly meteory přičteny, jsem využil Vixen Polarie, kterou tímto opravdu doporučuji.

Poděkování

Na závěr bych velmi rád poděkoval Dušanu Kováčovi (majitel hotelu Králova Studňa), Paľu Rapavému (Hvězdáreň Rimavská Sobota) a celému personálu hotelu za vstřícnost, ochotu a možnost uskutečnit tento fotograficko-reportážní pobyt v bezprostřední kráse slovenské Velké Fatry.

 Petr Horálek